ROZDÁVÁM ROZINKY
UČÍM VŠÍMAVOST A PÍŠU O TOM
Terapie pomíjivosti
„Co je nového?“ ptá se mě po týdnu terapeutka a já jí vypravím o tom, že mám teď v posledních dnech hodně stažené čelisti. „Děje se něco?“ doptává se. „Myslím, že hledám pevnou půdu pod nohama…“ směji se. „Proč se u toho směješ?“ ptá se dál, když si všimne toho...
Děkuji!
„Děkuji,“ říkám ráno, když mi Bára podává čaj. „Děkuji,“ říkám na nádraží, když si koupím jízdenku. „Děkuji,“ když v dostanu nový Respekt. „Děkuji,“ když si ve vlaku mohu k někomu přisednout… Den pokračuje dál a spolu s ním se objevují další a další,...
Půvab nedokonalosti
Už přes půl hodiny na Google procházím obrázky březové kůry, otevírám články biologů, nadšených fotografů nebo e-shopů s březovou kůrou a listuji také slovníky. „Few curls of birch bark,“ jak přeložit tento verš? Prohlížím si obrázky kůry a vyčkávám, jestli se...
Meditace sama o sobě nestačí
Na meditaci mě nepřestává udivovat to, jak vysoká očekávání do ní vkládáme – často nevyslovená očekávání, že nám zcela zásadním způsobem změní náš život, a tak ji věnujeme téměř bezvýhradnou pozornost a opomíjíme jiné, neméně důležité věci. Ze své vlastní zkušenosti a...
Terapie přírodou
„Hodně mě oslovilo, že individuální terapie v přírodě se něčím podobá práci ve skupině, nejsme na to sami…“ uvažuji na závěr kurzu Zdivočet!?, který byl věnovaný terapii v přírodě, nebo spíš terapii přírodou. Zkoumání toho, jak opustit křesílka a čtyři zdi...
O svůdnosti workoholismu
„V létě bývám hodně zaneprázdněný,“ odpovídám své terapeutce na otázku, jak se mi daří. To ji zaujme, a tak vyprávím o meditačních retreatech, desetidenním kurzu pro středoškoláky, putování se skupinou krajinou Rychlebských hor a dalších a dalších akcích, během nichž...
Perly balené do zmačkaných novin
„Kdybych byl doma, tak bych z listů od kedlubny, kterou jsem měl teď ke svačině, uvařil polévku a nemusel je vyhazovat“, říká na výcviku procesově orientované práce Ivan Verný, a jako kdyby se s námi dělil o velké tajemství, dodává: „Kedlubnové listy jsou velmi...
Znepokojivý úvod do meditace
„Být plně naživu, plně člověkem a plně probuzeným, to znamená být neustále vyhazován z hnízda,“ píše buddhistická mniška a učitelka meditace Pema Čhödrön v knize When Things Fall Apart (Když se všechno hroutí). Probuzení, plné uvědomování nebo také mindfulness, která...
Hraj všechno, jako kdyby to byl badminton
V indickém zenovém centru, kam rád jezdím, se začal hrát badminton. Badminton tu však není žádná rozverná hra mezi rozkvetlými záhony, jak ji známe z českých chalup. Jelikož v něm na posledních třech olympiádách Indie vždy získala medaili, badminton...
Hra na schovávanou
„Jestliže ztrácíš svou duši a víš o tom, pak máš ještě duši, kterou můžeš ztratit.“ Charles Bukowski „Možná jsem prostě jen vyhořel,“ uzavírá kamarád svou úpěnlivou snahu porozumět sám sobě. Poslední dva měsíce se odstřihl od světa, skončil v práci, s nikým moc...
Jsme tu, na malou chvíli
„Den pohřbívání otce není ztracený den. V ten se synové a dcery obírají novými myšlenkami. V ten den se synové a dcery svému otci teprve stávají syny a dcerami. V ten den se synové a dcery teprve stávají svým dětem otci a matkami.“ Tato slova od Kurta Martiho jsem...
Máš na míň
Aneb, co nás jedna rozinka může naučit o životě a štěstí „Uvědomil jsem si, že tři rozinky úplně stačí, jsou tak výživné, tak sladké, přitom jindy je mohu jíst po hrstech. Připomnělo mi to, že když jím všímavě, sním toho méně,“ říká jeden z účastníků, když se...
Celý svět je jediná květina
Zase jednou někdo potřebuje pár vět o tom, kdo jsem, a také moji fotku. Google Photos, kde fotky archivuji, umožňuje vyhledávat podle obličeje, ve vyhledávacím poli nabízí nejčastější tváře, které se na fotkách objevují. Vedle lidí je tu možno vyhledávat i kočky. Naše...
Podzimní úvod do zenu
Jedu s kolečkem plným žlutého listí z kopce, abych ho vyklopil na kompost. Říjnové slunce ještě hřeje a trochu fouká. Listí padá z kolečka. Listí padá ze stromů na shrabaný trávník. Listí se zvedá ze země, když po ní člověk prochází. Již několik dní...
Známá cesta do neznáma
Poutníku, tvoje kroky jsoucesta, a nic jiného. Poutníku, není žádná cesta,cesta vzniká chůzí. Cesta vzniká chůzí, píše Antonio Machado, vlastní cestu nenajdeme přesně zakreslenouněkde na mapě, musíme si ji prošlapat sami. Ne náhodou v češtině slovo „cesta“etymologicky...
Mindfulness – sekulární nebo posvátná? Pár řádek o tom, jak a proč vznikal překlad knihy Saki Santorelliho Neodvracej pohled
Mám-li napsat něco o tom, proč jsem se rozhodl navrhnout k vydání knihu Saki Santorelliho Neodvracej pohled a pracovat na jejím překladu, musím nejprve začít od zcela osobních motivů. Na Sakiho knihu jsem poprvé narazil během výcviku pro učitele mindfulness,...
Jednoduchý život bez vývrtky
„Svíčky, světýlka, skleničky na víno, prkýnko, dvě utěrky, dvě krabice (jednu na jídlo, druhou na nádobí)…“ od začátku naší cesty po Slovinsku Anežka sepisuje, co by nám příště spaní v autě mohlo zpříjemnit. Ne nadarmo mi jednou jedna moudrá paní řekla: „Člověk...
O důvěře v hlubinu bytí
Ropušák Žbluňk jedou navštíví svého kamaráda žabáka Kvaka, a když spatří jeho krásnou zahrádku, zatouží po tom mít také takovou i u svého domečku. Kvak mu tedy daruje pár semínek s tím, ať je Žbluňk zaseje do země, a „dost brzo“ bude mít také krásnou zahrádku....